Můj (Má) PříBěh (Procházka)

Bylinky mě doprovázely snad vždycky. Jako malé nás s nimi se sestřičkou seznamovali rodiče. Bydleli jsme v malé vsi, kde lišky dávají dobrou noc a ráno budí kohoutí kokrhání. Často jsme jezdili za babičkou a dědečkem na chatu, nacházející se v lese. Tam jsme měli k přírodě ještě blíž.

Skutečně jsem si začala uvědomovat sílu bylin až o hodně později...

Čas běžel a život s ním.

V osmnácti letech, kdy mi diagnostikovali rakovinu a po téměř roční složité chemo léčbě, jsem se dostala opět k bylinkám. Tentokrát jsem je vnímala jako jedinou možnost, jak tělo očistit od syntetické chemie, která mi ve velkém množství protekla tělem. Tak, abych nemusela trpět nežádoucími účinky, které chemoterapie masivně způsobuje ještě i několik let po ukončení léčby.

Nyní je to již přes 10 let, co s pokorou děkuji právě Bylinkám, panu Šímovi z Kamenice, svojí rodině, Bohu a v neposlední řadě Sobě, že jsem si dala a stále dávám druhou šanci.

Protože každá nemoc či zranění je jen důraznější hlas naší Duše, když neslyšíme tichý hlas Srdce. A naše uzdravení není možné bez pochopení a změny! Ani s tím nejlepším lékem na Světě nepřijde zdraví bez našeho přičinění. Zdraví je rovnováha.

A právě Bylinky jsou našimi úžanými pomocníky na této Cestě. Stačí jen požádat, čekají na to, až se k nim opět přiblížíme...

Bylinkový obchůdek MateříDouška Vám tak může být pomyslným mostem mezi Vámi a světem bylinkových Víl a Skřítků.

Těším se na Vás ♡

Janča